Dětské hřiště na zahradu a domu - jak vybrat?

V dnešní době, kdy se staví na periferiích města rodinné domy s obrovskými zahradami, je takové téma zcela nasnadě. Kromě pergoly, zahradního altánu nebo okrasných dřevin patří zahrada i našim dětem. Ty na ní mohou dovádět se svým zvířecím mazlíčkem, ale také mít svůj vlastní prostor pro hry, tedy, pokud jim ho vytvoříme. Mnoho z nás si jistě pamatuje, že na zahradách mateřských škol bylo vždy prostorné dětské hřiště – tak proč neudělat dětem tuhle radost i doma?

Domácí varianta dětského hřiště může mít mnoho podob…

Obsah skrýt

1 Domácí varianta dětského hřiště může mít mnoho podob…

2 Dřevo nebo kov – ale třeba také kombinace obojího

2.1 Povrchové ošetření je nutností u dřevěných hřišť

3 A co kovová hřiště?

Pokud máte větší zahradu, můžete vystavět skutečný labyrint, ve kterém se bude líbit i jejich kamarádům. Mezitím si dáte kávu s jejich rodiči a vzájemně se lépe poznáte, především si pak odpočinete od každodenního shonu.

Pokud zrovna venku neprší – lépe řečeno – není tam k vidění doslova průtrž mračen, mohou si děti hrát vlastně kdykoliv, zdravý pohyb jim rozhodně neuškodí. Zvednout hlavu od mobilu jednou prostě musí a k jejich komplexnímu vývoji je nějaký pohyb prostě nutný. A takhle budou mít pocit, že je to vlastně hra…

Volnost pohybu, ale také radost z každého dne, výhod je tu skutečně nespočet. Proto by byl jistě hřích zeleň kolem domu nějak nevyužít, volných míst je přece velká škoda. Proč bychom ještě měli přemýšlet o domácím dětském hřišti?

Bezpečnost. Nejen využití certifikovaných materiálů, ale také konstrukce, která bude pevná a vydrží klidně i celou generaci. Ať už budou děti provádět cokoliv, nepohne se ani šroubek!
Dohled rodičů. Ano, řeč je teď o vás – podíváte se z okna a budete mít jasno, vše je tedy v pořádku, můžete se věnovat vaření, přípravě kávy, posezení s partnerem, zkrátka volný čas.
Velká variabilita. Poraďte se s dětmi, co by preferovaly. Možností je totiž spoustu, lanové můstky, provazové žebříky, lezecká stěna, houpačka, skluzavka – a jistě ještě něco vymyslíte! Nabízí se třeba i kolotoče, lavičky, pískoviště nebo malý přístřešek, když také trochu zaprší.

Na dnešním trhu je samozřejmostí zdravotní nezávadnost, dbá se na ní víc než kdy jindy, všechny součásti hřiště procházejí náročnými testy. Nakonec, existují také soukromá dětská hřiště, kde by jejich majiteli hrozila obrovská pokuta a veřejná ostuda v případě, že by nedodržel nějaké zásadní kritéria pro provoz. A to samozřejmě včetně bezpečnosti použitých materiálů. A zatímco veřejná dětská hřiště by měla stavět odborná firma, ta domácí – soukromá – zvládne dát dohromady šikovný kutil. Jediným důležitým pomocníkem je bateriový šroubovák a kvalitní kladivo, podrobný návod jej provede vším podstatným takzvaně od A do Z. Stačí jedna až dvě hodiny práce a základní nářadí.

Dřevo nebo kov – ale třeba také kombinace obojího

Dětská hřiště na vaši zahradu mohou mít řadu různých podob. Původní plán musíte přizpůsobit možnostem, které dává okolí domu – kolik metrů čtverečních si můžete dovolit vyhradit na tento projekt? Nebude hřiště překážet něčemu jinému, neplánujete si do budoucna udělat i menší botanickou zahradu? Důležité také je, aby na zahradní hřiště (pokud možno větší část dne) svítilo slunce, protože hrát si někde ve stínu by každé dítě brzy omrzelo. Povrch by měl být také rovný, nanejvýš velmi mírně členitý. Ideální je tedy trávník s minimem nerovností a zapojení fantazie, protože žádná dvě hřiště nemusí být stejná a jistě lze vymyslet řešení přesně na míru, které se zalíbí vám i vašim ratolestem.

Obecně se dá říci, že varianty jsou dvě – a sice dřevěná a kovová hřiště. Malá sestava se bude vyjímat i na terase, větší zase výborně zapadne do zahrady. Pokud jde o dřevo, většinou se využívá pevný akát (častěji pro veřejná hřiště, protože snese vyšší zátěž), ale od věci jistě není také modřín a smrk, ideálně jeho severská varianta. Pozor, dřevo musí být velmi pečlivě hoblované! Zadřená tříska není nic příjemného ani pro dospělé…

Povrchové ošetření je nutností u dřevěných hřišť

Čisté dřevo je přírodní materiál, takže jistě není co řešit. Bude ale třeba povrchového ošetření, aby odolalo nejen dešti, ale i dalším rozmarům počasí. Nátěr není sice nezbytný z pohledu legislativy, ale prodlouží životnost a tím pádem by byl nesmysl jej nevyužít. Zdravotně nezávadná (!) hloubková impregnace úplně postačí, další povrchové úpravy už není zapotřebí. Snad jedinou výjimkou je modřín, jehož dřevo je natolik odolné, že stačí základní nátěr. Dřevěné zahradní hřiště vybírejte i podle síly nosných dřevěných hranolů, stabilita je totiž na prvním místě – síla 7 x 7 centimetrů je základ, 9 x 9 centimetrů je ještě lepší volba. Spojovací hranoly nesmí být příliš úzké, důležitým faktorem je totiž uživatelský komfort.

A co kovová hřiště?

Ta odolají povětrnostním vlivům a vyžadují jen minimální údržbu. Žárový zinek v kombinaci s nerezovou ocelí vydrží opravdu celé věky, i když odpadne onen příjemný pocit úzkého propojení s přírodou a dřevěným materiálem. Kov také samozřejmě lépe odolá vandalům, ale tohle bude téma spíše pro veřejná hřiště. Jeden příklad za všechny – kovovým hřištěm, které se bude líbit i vašim dětem, je třeba Veselá louka z dílny Suprafort. Zaujme vysokou nosností, využitím několika různých barev, což potěší hlavně ty nejmenší a také dlouholetou životností. Houpačka, lano, hrazda a žebřiny v jednom balení, cvičení i hra, zdravý pohyb pro všechny…

Hřiště přímo u vás v bytě? Ale proč by ne…

Další variantou jsou dětská hřiště, která – zcela bez nadsázky – budeme mít v interiéru. A je pravdou, že dětský pokoj nemusí mít zrovna třicet metrů čtverečních. Řešením i do menších bytů je třeba sestava žebřin se sítí ARACHNOS N. Pokud máte k dispozici více prostoru, je tu rozpěrná prolézačka MINOTAUR. Výhodou interiérových sestav je, že se dají využít za každého počasí a když nebudou využívány, zaberou jen velmi málo prostoru – zhruba jeden až dva metry čtvereční, stačí je vhodně umístit do místa ke stěně a nebudou nikomu a ničemu překážet. Bez vrtání a několika hodin práce, půjde to vše mnohem snáze a rychleji!